Resilience, dopravní systém, vojenská mobilita a digitální modely
Autoři Pavel Maňas, Ondřej Přibyl a kolektiv
Verze 1.5 (pracovní)
Datum 14. 10. 2026
Hesel 62
Autorský kolektiv: David Řehák, Martin Vlkovský, Jindřich Frič, Ladislav Řoutil, Luboš Nouzovský
Jak citovat
Maňas, P., Přibyl, O. a kol. (2026). Terminologický slovník RESISTRANS: Resilience, dopravní systém, vojenská mobilita a digitální modely. Verze 1.5 (pracovní), 14. 10. 2026. Projekt RESISTRANS – Centrum chytré a odolné mobility (TA ČR, TQ28000041).
Maňas, P., Přibyl, O., et al. (2026). RESISTRANS Terminology Glossary: Resilience, Transport System, Military Mobility and Digital Models (in Czech and English). Version 1.5 (working draft), 14 October 2026. RESISTRANS project – Centre for Smart and Resilient Mobility (TA ČR, TQ28000041).
0O slovníku
Účel
Projekt RESISTRANS spojuje dvě odborné komunity: civilní dopravní výzkum a inženýrství a krizové řízení s vojenskou logistikou. Tytéž pojmy (resilience, model, scénář, obraz situace) v nich mohou znamenat něco mírně odlišného. Slovník stanoví, jak je v projektu používáme, aby výstupy partnerů byly vzájemně srozumitelné a navazovaly na sebe.
Rozsah a struktura
Slovník má pět kapitol. Jejich pořadí odpovídá logice projektu: od vlastnosti, kterou chceme zajistit, přes systém, kterého se týká, a jeho specifického uživatele až po nástroje a data, kterými systém posuzujeme a řídíme.
Běžnou dopravně-inženýrskou terminologii ustálenou v normách a technických podmínkách (např. kapacita, intenzita, úroveň kvality dopravy).
Vojenskou doktrinální terminologii nad rámec přesunů a podpory hostitelským státem. Zde odkazujeme na terminologii NATO (NATOTerm).
Kybernetickou bezpečnost a obecnou terminologii umělé inteligence.
Konkrétní softwarové nástroje a produkty. Uvádíme je jen jako příklady.
Právní výklad. Slovník přebírá legislativní definice, ale nenahrazuje je.
Zásady tvorby hesel
Každé heslo má uvedený zdroj. Přednost má právní předpis, poté norma (ISO, ČSN), standardizační nebo doktrinální dokument (EU, NATO, DoD) a recenzovaná odborná literatura.
Upravené definice jsou označeny „upraveno podle“.
Pojmy zavedené projektem jsou označeny štítkem Definice projektu.
Česká definice je pro projekt výchozí, anglická slouží pro mezinárodní komunikaci a publikace.
Poznámka vysvětluje, jak pojem chápeme v kontextu projektu RESISTRANS.
Jak číst heslo
Pojemčeský termín / anglický ekvivalent
Definicečeské znění (výchozí)
ENanglické znění
Zdrojzkrácená citace; plná citace v referencích na konci kapitoly
Poznámkavymezení v kontextu projektu, vazby na další pojmy
1Resilience kritických subjektů
Resilience kritických subjektů je výsledkem vývoje bezpečnostního přístupu k ochraně infrastruktur v Evropské unii (viz Obrázek 1).
Obrázek 1: Vývoj bezpečnostního přístupu k ochraně infrastruktur v Evropské unii (Řehák et al., 2025)Figure 1: Evolution of the security approach to infrastructure protection in the European Union (Řehák et al., 2025)
Obecná ochrana infrastruktur byla v roce 2008 posílena Směrnicí Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Tato směrnice následně byla v roce 2022 nahrazena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o resilienci kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES. Resilience kritických subjektů tak zahrnuje nejen resilienci kritických infrastruktur, ale také vlastníků a provozovatelů těchto infrastruktur.
1.1Vnímání resilience kritického subjektu
Proces posuzování resilience kritického subjektu prostřednictvím jednotlivých komponent resilience (tj. rezistence, robustnost, obnovitelnost a adaptabilita) je demonstrován na Obrázku 2.
Obrázek 2: Proces resilience kritického subjektuFigure 2: Critical entity resilience process
Aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém či část aktiva, zařízení, vybavení, sítě nebo systému, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby.
ENAn asset, a facility, equipment, a network or a system, or a part of an asset, a facility, equipment, a network or a system, which is necessary for the provision of an essential service.
Služba, která je zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, hospodářských činností, veřejného zdraví a bezpečnosti nebo životního prostředí. V kontextu projektu se jedná o zajišťování požadované úrovně mobility, která se může lišit podle svého účelu.
ENA service which is crucial for the maintenance of vital societal functions, economic activities, public health and safety, or the environment.
Jakýkoliv jev, okolnost nebo událost, která je primární, nezávisle existující a neodvozená, se schopností či potenciálem narušit nebo zničit chráněné aktivum. Závažnost hrozby je úměrná povaze chráněného aktiva a tomu, jak je tato hodnota ceněna. Intenzita hrozby a její lokalizace se mohou v čase měnit.
ENAn event, circumstance, or occurrence that is primary, independently existing, and not derived from anything else, with the ability or potential to disrupt or destroy a protected asset. The severity of the threat is proportional to the nature of the protected asset and the value placed on it. The intensity of the threat and its location may change over time.
Zdroj(Paulus et al., 2015)
t = 42 %
Ilustrace dynamické hrozby: intenzita i poloha hrozby se mění v čase (podle animace P. Maňase).
Událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby, včetně případů, kdy ovlivňuje vnitrostátní systémy chránící právní stát.
ENAn event which has the potential to significantly disrupt, or that disrupts, the provision of an essential service, including when it affects the national systems that safeguard the rule of law.
Významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře (Zákon 266, 2025) nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen jeden z krizových stavů, tj. stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
ENA significant disruption to the provision of an essential service under the Critical Infrastructure Act, or any other threat that leads to the declaration of one of the following states of crisis, i.e. the state of danger, the emergency state, or the state of State menace.
Poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je zařazen na seznam subjektů kritické infrastruktury. V sektoru Doprava jsou těmito subjekty např. Ředitelství silnic a dálnic či Správa železnic.
ENAn essential service provider whose critical infrastructure is located in the Czech Republic and is included on the list of critical infrastructure entities. In the transportation sector, such entities include, for example, the Road and Motorway Directorate and the Railway Administration.
Schopnost kritického subjektu předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat a absorbovat je, přizpůsobovat se jim a zotavit se z nich. Vysoká úroveň resilience tak garantuje poskytování požadované úrovně základních služeb.
ENA critical entity’s ability to prevent, protect against, respond to, resist, mitigate, absorb, accommodate and recover from an incident. A high level of resilience thus ensures that the required level of essential services is provided.
Schopnost kritických subjektů předvídat, připravit se, reagovat, zotavit se a adaptovat se na vznik, působení a dopady incidentů, a to zejména v oblasti procesů a zdrojů organizace důležitých pro poskytování základních služeb.
ENThe ability of critical entities to anticipate, prepare for, respond to, recover from, and adapt to the occurrence, effects, and impacts of incidents, particularly with regard to the organization’s processes and resources that are important for the provision of essential services.
Schopnost kritických subjektů monitorovat, detekovat a absorbovat dopady incidentů na jejich infrastruktury, jakož i schopnost kritických subjektů zotavit tyto infrastruktury z těchto dopadů, aby nedošlo k ohrožení poskytování základních služeb.
ENThe ability of critical entities to monitor, detect, and absorb the impacts of incidents on their infrastructure, as well as the ability of critical entities to recover the infrastructures from these impacts so as not to threaten the provision of essential services.
Schopnost kritického subjektu obnovit svou činnost do původní (požadované) úrovně poskytovaných základních služeb po ukončení působení dopadů incidentu.
ENThe ability of a critical entity to restore its operations to the original (required) level of essential services after the impacts of an incident have ended.
Schopnost kritického subjektu připravit kritickou infrastrukturu na opakované působení již proběhlého incidentu, a to s vyšší úrovní spolehlivosti poskytování základních služeb.
ENThe ability of a critical entity to prepare its critical infrastructure for a recurrence of an incident that has already occurred, while ensuring a higher level of reliability in the provision of essential services.
Zdroj(Řehák et al., 2025)
1.3Reference
Evropský parlament a Rada. (2022). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES. https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj?locale=cs
Paulus, F., Krömer, A., Petr, J., Černý, J. (2015). Analýza hrozeb pro Českou republiku. Hasičský záchranný sbor České republiky, Praha.
Řehák, D., Šplíchalová, A., Hromada, M., Michalcová, L., Lokaj, Z. (2025). Resilience kritických subjektů: Definování, posuzování, posilování. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava.
Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-266
2Dopravní systém
Dopravní systém v kontextu projektu RESISTRANS představuje komplexní celek tvořený fyzickou a digitální infrastrukturou, dopravními prostředky, řídicími a komunikačními technologiemi a přepravními službami. Jeho plynulý, bezpečný a odolný provoz je základním předpokladem pro zajištění požadované úrovně mobility společnosti (poskytování základní služby) jak v běžných podmínkách, tak za krizových stavů, hybridních hrozeb, přírodních katastrof či při plnění strategických logistických úkolů státu, včetně vojenské a nadrozměrné nákladní dopravy.
Tento terminologický rámec kapitoly 2 slouží jako společný sjednocující sémantický most mezi civilním dopravním výzkumem a inženýrstvím (ČVUT, CDV, VUT, KORDIS JMK,DPMB, Yunex) a krizovým řízením a vojenskou logistikou (Univerzita obrany / UNOB, Ministerstvo obrany).
Soubor dopravních infrastruktur, dopravních prostředků, řídicích, komunikačních a informačních systémů a přepravních služeb, které zajišťují mobilitu osob a zboží. V kontextu projektu RESISTRANS se výzkum zaměřuje na jeho odolnost, spolehlivost a plynulost v běžných i krizových situacích.
ENA complex system consisting of transport infrastructure, vehicles, control, communication and information systems, and transport services that ensure the mobility of people and goods. In the context of the RESISTRANS project, the research focuses on its resilience, reliability, and continuity under normal and crisis conditions.
Soubor pozemních komunikací (silnic a dálnic), železničních tratí, letišť, vodních cest, jakož i souvisejících stavebních, technických a technologických objektů (např. mostů, tunelů, křižovatek, sdělovacích a zabezpečovacích zařízení) nezbytných pro provoz dopravních prostředků.
ENA system of roads, motorways, railway tracks, airports, waterways, as well as related civil engineering structures and technical objects (such as bridges, tunnels, intersections, signaling and safety equipment) necessary for the operation of transport vehicles.
Hlavní silniční a železniční tahy celostátního a mezinárodního významu (zejména transevropská dopravní síť TEN-T), které jsou kritické pro zajištění strategické, krizové a vojenské mobility státu.
ENThe main road and railway corridors of national and international importance (especially the trans-European transport network TEN-T), which are critical for ensuring strategic, crisis, and military mobility of the state.
Zdroj(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013)
Schopnost dopravního systému absorbovat mimořádné události (naturogenní i antropogenní hrozby), přizpůsobit se jim a rychle obnovit poskytování základní služby (mobility) na požadovanou úroveň. Zatímco v civilním inženýrství se klade důraz na robustnost konstrukčních prvků a plynulost dopravy, vojenský pohled (UNOB) ji integruje s krizovým řízením a logistickou podporou přesunů AČR a NATO v krizových stavech.
ENThe ability of a transport system to absorb extraordinary events (both natural and anthropogenic threats), adapt to them, and rapidly restore the provision of an essential service (mobility) to the required level. While civil engineering emphasizes structural robustness and traffic flow, the military perspective integrates it with crisis management and logistical support of armed forces and NATO movements under crisis states.
Komplexní stav systému zaručující jak minimalizaci rizik provozních poruch, selhání technologií a nehodovosti (safety), tak aktivní a pasivní ochranu fyzické i digitální infrastruktury před úmyslným napadením, terorismem a hybridními hrozbami (security, včetně kybernetické bezpečnosti). Bezpečný systém je schopen odolat cíleným útokům a zajistit přežití kritických uzlů (infrastructure survivability) pro zachování obranyschopnosti státu.
ENA comprehensive state of the transport system ensuring both the minimization of operational failures, technological errors, and accidents (safety) and the active/passive protection of physical and digital infrastructure against intentional attacks, terrorism, and hybrid threats (security, including cybersecurity). A secure system is capable of withstanding targeted attacks and ensuring the survival of critical nodes to maintain the state's defense capability.
Zdroj(Řehák, D. et al., 2025)
MaaS (Mobility as a Service) – Mobilita jako služba
Koncept integrace různých forem dopravních služeb (např. veřejná doprava, sdílená mobilita, mikromobilita) do jednotné, digitálně dostupné služby přizpůsobené individuálním potřebám cestujících.
ENA concept of integrating various forms of transport services (e.g., public transport, shared mobility, micromobility) into a single, digitally accessible service tailored to individual passenger needs.
Zdroj(ISO/TR 4447, 2022)
CCAM (Cooperative, Connected and Automated Mobility) – Kooperativní, propojená a automatizovaná mobilita
Systém dopravy, který využívá kooperativního propojení vozidel mezi sebou a s infrastrukturou (V2X) a pokročilých technologií automatizovaného a autonomního řízení s cílem zvýšit bezpečnost, plynulost a resilienci dopravního systému.
ENA transport system utilizing cooperative communication of vehicles with each other and with infrastructure (V2X) alongside advanced technologies of automated and autonomous driving to increase safety, efficiency, and resilience of the transport system.
Systémy využívající informační, komunikační a řídicí technologie pro optimalizaci provozu na dopravní infrastruktuře, včetně sběru a distribuce dat v reálném čase, prediktivní diagnostiky a adaptivního řízení dopravy.
ENSystems utilizing information, communication, and control technologies to optimize traffic on transport infrastructure, including real-time data collection and distribution, predictive diagnostics, and adaptive traffic control.
Zdroj(Ministerstvo dopravy ČR, 2020)
Activity-Based Modelling (ABM) – Modelování na základě aktivit
Pokročilá metoda makroskopického a mikroskopického modelování dopravní poptávky, která na rozdíl od tradičních čtyřstupňových modelů vychází z řetězců denních aktivit jednotlivých obyvatel (agentů) a jejich trajektorií v čase a prostoru.
ENAn advanced method of macroscopic and microscopic travel demand modeling that, unlike traditional four-step models, is based on daily activity chains of individual residents (agents) and their spatial-temporal trajectories.
Pravděpodobnostní hodnocení odolnosti dopravní infrastruktury prostřednictvím simulací současného vyřazení většího počtu úseků či kritických uzlů (např. pomocí Monte Carlo simulací), které slouží k identifikaci slabých míst a posouzení dopadů na celkový výkon sítě.
ENA probabilistic resilience assessment of transport infrastructure through simulations of simultaneous failures of multiple links or critical nodes (e.g., using Monte Carlo simulations) used to identify weak points and evaluate impacts on the overall network performance.
Úsek nebo uzel dopravní infrastruktury s omezenou kapacitou, zatížitelností nebo průjezdností (např. mostní konstrukce s omezenou nosností, kruhové objezdy, úzké profily), jehož narušení či přetížení vede k výrazné degradaci spolehlivosti celého systému.
ENA section or node of transport infrastructure with restricted capacity, load-bearing ability, or clearance (e.g., bridge structures with restricted load capacity, roundabouts, narrow profiles) whose disruption or overload leads to a significant degradation of the entire system's reliability.
Systém správy a údržby infrastruktury založený na kontinuálním nebo periodickém monitorování technického stavu (např. pomocí IoT senzorů, diagnostických jízd či počítačového vidění) a pravděpodobnostním modelování degradace, který umožňuje včasné plánování oprav s minimálním dopadem na provoz.
ENAn infrastructure management and maintenance system based on continuous or periodic monitoring of technical condition (e.g., via IoT sensors, diagnostic test runs, or computer vision) and probabilistic degradation modeling, enabling timely maintenance planning with minimal impact on operations.
Zdroj(ISO 13373-1, 2002)
2.2Reference
Rodrigue, J. P., Comtois, C., & Slack, B. (2006). The Geography of Transport Systems. Abington: Routledge.
ASAM. (2025). OpenX Standards: OpenDRIVE, OpenCRG, OpenMATERIAL, OpenSCENARIO. Association for Standardization of Automation and Measuring Systems. https://www.asam.net/standards/
Řehák, D., Šplíchalová, A., Hromada, M., Michalcová, L., Lokaj, Z. (2025). Resilience kritických subjektů: Definování, posuzování, posilování. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava.
ISO/TR 4447:2022 Intelligent transport systems — Mobility integration — Comparison of two mainstream integrated mobility concepts, https://www.iso.org/standard/79979.html
ISO 13373-1. (2002). Condition monitoring and diagnostics of machines — Vibration condition monitoring — Part 1: General procedures. International Organization for Standardization.
MATSim. (2025). Multi-Agent Transport Simulation (MATSim): Open-Source Software Platform and Methodology. https://matsim.org
Ministerstvo dopravy ČR. (2020). Strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2027 s výhledem do roku 2050. Praha.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě.
Yunex Traffic. (2025). Digital Twins in Modern Traffic Management: Engineering and Operational Concepts. Yunex Traffic GmbH, Munich.
Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).
3Vojenská mobilita
Vojenská mobilita je jednou ze základních schopností ozbrojených sil provádět přesun a manévr, vč. přepravy nezbytných zásob pro vedení (bojové) činnosti. Úzce souvisí s vojenskou dopravou, která zahrnuje přemístění osob, techniky a zásob z jednoho místa na druhé. K danému účelu je využívána příslušná (dopravní) infrastruktura s požadovanou propustností (kapacitou) – určená dopravní síť (USS – určená silniční síť a UŽS – určená železniční síť) a stanovené osy přesunu, vč. záložní(ch).
Představuje civilní a vojenskou pomoc hostitelským státem ozbrojeným silám NATO v míru, krizi nebo válce, které provádí činnost na území hostitelského státu. V rámci vojenských přesunů se jedná především o poskytování následujících logistických služeb: doplnění pohonných hmot a maziv (PHM), ubytování, proviantní zabezpečení (vč. pitné vody), údržbu techniky, zabezpečení ochrany a bezpečnosti spojeneckých sil, poskytnutí manipulačních a skladových prostor a prostředků, odborná pomoc s činnostmi ve vykládacích místech (letištích, přístavech, železničních stanicích, terminálech kombinované dopravy).
Organizované přemístění ozbrojených sil (personálu, techniky a materiálu) z jednoho místa na druhé s využitím organických (vlastních) dopravních prostředků v souladu s dopravním zabezpečením ozbrojených sil.
Dočasné nebo účelově vytvořená vojenská struktura (jednotka), která sdružuje různé druhy vojsk a specializací pod jednotným velením za účelem splnění konkrétního úkolu (činnosti). Jedná se o standardní způsob organizace sil pro plnění úkolů v mnohonárodních operacích (např. BÚU na bázi 4. brigády rychlého nasazení nebo 7. mechanizované brigády – současné vyčleňované síly dle požadavků NATO – Capability Targets 2025).
Zdroj(Vlkovský, M.)
Proces přijetí, soustředění a odeslání ozbrojených sil
Zajišťuje koordinovaný vstup do společného operačního prostoru (Joint Operation Area, JOA), synchronizaci úkolových uskupení, místních zdrojů (vč. využití HNS) s podporou mnohonárodních logistických prvků.
Místo odpočinku při vojenském přesunu. Jedná se o dočasný prostor pro spánek a odpočinek (min. 6 hodin) a realizaci dalších logistických služeb (viz HNS).
Souhrnný pojem pro prostory RON/ROM využívaný především v rámci procesu RSOM.
Zdroj(Trnková, A., 2026, doplněno Vlkovský, M.)
3.2Reference
Rejzek, M., Korecki, Z., Dvořák, T., Vlkovský, M., Pomazalová, N. (2011). Proces přijetí, soustředění a odeslání ozbrojených sil. Univerzita obrany, Brno.
MC 334/2. NATO Principles and Policies for Host Nation Support. (2005). NATO, Brusel.
Rejzek, M. Vojenská doprava. (2002). Univerzita obrany, Brno.
Trnková, A. Možnosti zabezpečení vojenských přesunů vybraných sil NATO v České republice cestou Host Nation Support. (2026). Univerzita obrany, Brno.
4Modely a digitální reprezentace dopravního systému
Modely jsou v projektu RESISTRANS nástrojem, kterým dopravní systém (kap. 2) popisujeme, posuzujeme jeho resilienci (kap. 1) a připravujeme opatření pro běžný provoz, krizové stavy i vojenské přesuny (kap. 3).
Terminologie digitálních modelů pochází převážně z průmyslu (Průmysl 4.0), kde se modeluje uzavřený a dobře měřitelný výrobní proces. Dopravní systém je naproti tomu otevřený a stochastický: jeho chování určují rozhodnutí velkého počtu uživatelů a měřena je jen část jeho stavu. Pojmy proto přebíráme z uznávaných zdrojů a v poznámkách vymezujeme, jak je v projektu chápeme.
Základní pojmy modelování a simulace (model, simulace, verifikace, validace) přebíráme z instrukce DoD 5000.61, která je v oblasti vojenského modelování a simulace široce používána. Civilní i vojenští partneři tak mohou vycházet ze stejného znění.
4.1Úrovně digitální reprezentace
Hlavním rozlišovacím kritériem je propojení modelu s reálným systémem: zda do modelu automaticky proudí data a zda model zpětně působí na realitu (Kritzinger et al., 2018). Projekt k této klasifikaci přidává úroveň digitální obraz. Odpovídá potřebám krizového řízení: model se automaticky aktualizuje a předpovídá vývoj, o zásahu ale rozhoduje člověk. Na rozdíl od průmyslového pojetí projekt vychází z toho, že v dopravě schvaluje řídicí zásahy vždy člověk (human-in-the-loop), a to i u digitálního dvojčete. Obraz a dvojče se proto neliší mírou automatizace rozhodování, ale tím, zda je digitální reprezentace přímo propojena s řídicími systémy.
Kritérium
Digitální model
Digitální stín
Digitální obraz
Digitální dvojče
Data z reality do modelu
ručně nebo periodicky
automaticky
automaticky
automaticky
Působení modelu na realitu
žádné
žádné
doporučení; schválený zásah se provádí mimo systém
schválený zásah se provádí přes napojené řídicí systémy a jeho účinek se vrací do modelu
podpora rozhodování v reálném čase, krizové řízení
operativní řízení provozu se schvalováním zásahů (např. změna signálních plánů, proměnné dopravní značení)
Vojenská analogie
plánování operace
společný operační obraz (COP)
COP s projekcí vývoje, podpora velitele
systém velení a řízení napojený na výkonné prostředky
Tabulka 1: Úrovně digitální reprezentace dopravního systému (upraveno podle Kritzinger et al., 2018; úroveň Digitální obraz a vymezení dvojčete s člověkem v rozhodovací smyčce doplněny projektem RESISTRANS)
Obrázek 3 ukazuje, jak úrovně do sebe zapadají. Dopravní model bez automatického toku dat je digitálním modelem. S průběžnou kalibrací na aktuální data tvoří digitální stín. Spolu s analytickým modulem (predikce, scénáře, analýza, KPI) tvoří digitální obraz, jehož výstupy vyhodnocuje a převádí do návrhů opatření systém pro podporu rozhodování. U digitálního obrazu provádí operátor schválený zásah mimo systém (pokynem, ručním nastavením). Digitální dvojče je navíc napojeno na řídicí systémy (např. SSZ, proměnné dopravní značení, řízení veřejné dopravy): schválený zásah se provede jejich prostřednictvím a informace o něm se vrací do průběžné kalibrace modelu (přerušovaná šipka). Řídicí zásahy tedy i u dvojčete schvaluje člověk. Datová vrstva tvoří společný základ všech úrovní.
Obrázek 3: Úrovně digitální reprezentace dopravního systému a jejich vztah k podpoře rozhodování a řízení v projektu RESISTRANS (Přibyl, 2026)Figure 3: Levels of digital representation of the transport system and their relation to decision support and control in the RESISTRANS project (Přibyl, 2026)Při převzetí citujte: Přibyl, O. (2026). Digital Twins and Autonomous Mobility for Resilient Transport: The RESISTRANS Approach. International Workshop on Disaster Management (PIARC TC 1.5), Silniční konference 2026, sekce 4, Praha, 20. 10. 2026. Dostupné z: https://www.silnicnikonference.eu/o-konferenci/program-konference/. Obrázek je šířen pod licencí CC BY 4.0.Please cite as: Přibyl, O. (2026). Digital Twins and Autonomous Mobility for Resilient Transport: The RESISTRANS Approach. International Workshop on Disaster Management (PIARC TC 1.5), Road Conference 2026 (Silniční konference), Section 4, Prague, 20 October 2026. Available at: https://www.silnicnikonference.eu/english-page/. Licensed under CC BY 4.0.
Metoda realizace modelu v čase. Simulace může zahrnovat živé (live), virtuální (virtual) nebo konstruktivní (constructive) prvky a také podpůrné rámce a prostředí.
ENA method for implementing a model over time. Simulation may include live, virtual, or constructive elements as well as supporting frameworks and environments.
Zdroj(DoD, 2024)
PoznámkaDopravní simulace jsou v terminologii LVC (live – virtual – constructive) simulacemi konstruktivními: simulované entity řídí model, ne lidé. Propojení se živými prvky (reálná vozidla, cvičení) nebo virtuálními prvky (simulátory řízení) je možné, v projektu však není výchozím předpokladem.
Věrohodný popis možného budoucího vývoje založený na uceleném a vnitřně konzistentním souboru předpokladů o klíčových hybných silách a vztazích. Scénáře nejsou předpovědi ani prognózy; slouží k posouzení důsledků možného vývoje a přijatých opatření.
ENA plausible description of how the future may develop based on a coherent and internally consistent set of assumptions about key driving forces and relationships. Scenarios are neither predictions nor forecasts, but are used to provide a view of the implications of developments and actions.
Zdroj(IPCC, 2022)
PoznámkaV projektu scénář tvoří kombinace (a) dopravní poptávky, (b) stavu sítě včetně narušení (incident, hrozba, uzavírka) a (c) uvažovaných opatření. Porovnání scénářů je podstatou analýzy „co když“ (what-if). Ve vojenském modelování se scénářem rozumí také výchozí podmínky a časový sled událostí cvičení (U.S. Army, n.d.).
Úprava parametrů modelu s cílem zlepšit jeho schopnost reprodukovat časově proměnné chování systému pozorované za konkrétních dopravních podmínek.
ENThe adjustment of model parameters to improve the model’s ability to reproduce time-dynamic system performance observed under specific travel conditions.
Zdroj(FHWA, 2019)
PoznámkaU klasického modelu probíhá kalibrace jednorázově nebo periodicky, např. po novém sčítání dopravy. V digitálním stínu a digitálním obrazu probíhá průběžně (on-line kalibrace) a zahrnuje předzpracování dat a odhad dopravního stavu (viz Obrázek 3).
Proces ověření, že model, simulace nebo distribuovaná simulace a související data přesně odpovídají koncepčnímu popisu a specifikacím vývojáře.
ENThe process of determining that a model, simulation, or distributed simulation, and associated data accurately represent the developer’s conceptual description and specifications.
Zdroj(DoD, 2024)
PoznámkaVerifikace odpovídá na otázku „Postavili jsme model správně?“, validace na otázku „Postavili jsme správný model?“.
Proces stanovení míry, do jaké model, simulace nebo distribuovaná simulace a související data věrně reprezentují reálný svět z hlediska konkrétního zamýšleného použití.
ENThe process of determining the degree to which a model, simulation, or distributed simulation, and associated data are an accurate representation of the real world from the perspective of the specific intended use.
Zdroj(DoD, 2024)
PoznámkaV dopravním modelování se validace provádí na datech, která nebyla použita při kalibraci (FHWA, 2004). Vojenská praxe navazuje na verifikaci a validaci akreditací, tj. formálním potvrzením, že model je přijatelný pro konkrétní účel (DoD, 2024). V civilní dopravní praxi formální akreditace obvykle chybí; nejbližší obdobou je posouzení modelu podle certifikované metodiky (Ondráčková et al., 2017).
Formální (matematická, statistická nebo simulační) reprezentace dopravního systému, která popisuje vztah mezi dopravní nabídkou (infrastruktura, služby) a dopravní poptávkou a umožňuje odhadnout výsledné dopravní proudy a jejich dopady.
ENA formal (mathematical, statistical or simulation) representation of a transport system that describes the interaction between transport supply (infrastructure, services) and travel demand and allows the resulting traffic flows and their impacts to be estimated.
Zdroj(upraveno podle Ortúzar & Willumsen, 2011)
PoznámkaNa Obrázku 3 zahrnuje dopravní model topologii sítě (např. teorie grafů), popis infrastruktury (např. BIM) a provoz (dopravní simulace). Podle úrovně detailu rozlišujeme modely makroskopické, mezoskopické a mikroskopické, podle propojení s realitou digitální model, stín, obraz a dvojče (kap. 4.1).
Dopravní model, který popisuje dopravní poptávku a zatížení dopravní sítě v agregované podobě (přepravní vztahy mezi zónami, intenzity dopravy na úsecích sítě), obvykle pro rozsáhlé území a delší časové období.
ENA transport model that describes travel demand and network loading in aggregate form (flows between zones, link volumes), usually for a large area and a longer time period.
Zdroj(upraveno podle Ondráčková et al., 2017; Ortúzar & Willumsen, 2011)
PoznámkaPojem má dva významy. V dopravním plánování jde o model poptávky a zatížení sítě, typicky čtyřstupňový. V teorii dopravního proudu označuje makroskopický model popis proudu spojitými veličinami (intenzita, hustota, rychlost) bez rozlišení jednotlivých vozidel (Hoogendoorn & Bovy, 2001). V projektu používáme první význam, pokud není uvedeno jinak.
Makroskopický model poptávky, který odhaduje dopravní proudy ve čtyřech navazujících krocích: generování cest (kolik cest vzniká), distribuce cest (mezi kterými zónami), volba dopravního prostředku (dělba přepravní práce) a přidělení na dopravní síť (po kterých trasách).
ENAn aggregate demand model that estimates traffic flows in four sequential steps: trip generation (how many trips are made), trip distribution (where trips begin and end), mode choice (how trips are made) and trip assignment (which routes are used).
Zdroj(Ortúzar & Willumsen, 2011)
PoznámkaPracuje s maticemi přepravních vztahů (matice O-D) a s průměrným chováním skupin uživatelů. Je standardem pro strategické plánování a hodnocení investic. Pro rychlé změny stavu sítě v krizi je vhodný jen omezeně.
Model popisující pohyb jednotlivých vozidel v časových krocích o délce sekundy nebo kratších za účelem posouzení dopravních poměrů na silniční a uliční síti.
ENModeling of individual vehicle movements on a second or subsecond basis for the purpose of assessing the traffic performance of highway and street systems.
Zdroj(FHWA, 2004)
PoznámkaChování vozidel popisují submodely sledování vozidla (car-following), změny jízdního pruhu a akceptace časových mezer. Používá se pro posouzení křižovatek, uzavírek, objízdných tras nebo průjezdu kolon (např. vojenských konvojů) slabými místy sítě (viz kap. 2.1). Příklady nástrojů: SUMO, PTV Vissim, Aimsun.
Model, který pracuje s jednotlivými vozidly nebo jejich skupinami, jejich chování však popisuje zjednodušeně pomocí agregovaných vztahů (např. vztahu rychlosti a hustoty na úseku). Stojí tak mezi makroskopickým a mikroskopickým přístupem.
ENA model that represents individual vehicles or groups of vehicles but describes their behaviour in aggregate terms (e.g., a speed–density relationship on a link), positioned between the macroscopic and microscopic approaches.
Zdroj(upraveno podle Hoogendoorn & Bovy, 2001)
PoznámkaTypicky se používá spolu s dynamickým přidělením dopravy na rozsáhlých sítích, kde by mikrosimulace byla výpočetně příliš náročná, např. pro regionální scénáře uzavírek.
Modelovací přístup, který zachycuje vztah mezi dynamickou volbou trasy a času odjezdu uživatelů a vlastnostmi dopravní sítě.
ENA modeling approach that captures the relationship between dynamic route choice behaviors (path and start time) and transportation network characteristics.
Zdroj(FHWA, 2013; Peeta & Ziliaskopoulos, 2001)
PoznámkaNa rozdíl od statického přidělení zachycuje vznik a šíření kongescí v čase a reakci uživatelů na náhlé omezení kapacity. Je proto klíčový pro hodnocení robustnosti a obnovitelnosti dopravní sítě (kap. 1.2).
Model, jehož vztahy mezi vstupními a výstupními veličinami jsou odvozeny přímo z dat metodami statistiky, výpočetní inteligence a strojového učení, bez explicitního popisu fyzikální podstaty modelovaného procesu.
ENA model in which the relationships between input and output variables are derived directly from data using statistical, computational intelligence and machine learning methods, without an explicit description of the physical behaviour of the system.
Zdroj(upraveno podle Solomatine et al., 2009)
PoznámkaV dopravě se uplatňuje zejména pro krátkodobou predikci dopravních veličin (Vlahogianni et al., 2014). Vysoká přesnost v běžném provozu nemusí platit v situacích, které v trénovacích datech chybějí, typicky v krizových stavech. V digitálním obrazu se proto kombinuje s modely založenými na popisu systému (hybridní přístup).
Proces odvození veličin popisujících dopravní stav (intenzita, hustota, rychlost a další ekvivalentní veličiny) na úsecích pozemních komunikací z částečně pozorovaných dopravních dat.
ENThe process of the inference of traffic state variables (i.e., flow, density, speed and other equivalent variables) on road segments using partially observed traffic data.
Zdroj(Seo et al., 2017)
PoznámkaJe nutnou součástí digitálního stínu: měřena je jen část sítě (detektory, plovoucí vozidla), zbytek stavu je třeba odhadnout.
CDigitální reprezentace podle propojení s realitou
Digitální reprezentace existujícího nebo plánovaného fyzického objektu, která nevyužívá žádnou formu automatizované výměny dat mezi fyzickým a digitálním objektem.
ENA digital representation of an existing or planned physical object that does not use any form of automated data exchange between the physical object and the digital object.
Zdroj(Kritzinger et al., 2018)
PoznámkaDo této úrovně patří většina dnes používaných dopravních modelů (skupina B). Data se do nich přenášejí ručně nebo periodicky, např. při rekalibraci po sčítání dopravy. Pro operativní řízení v reálném čase proto nejsou určeny.
Digitální reprezentace, do níž proudí data z existujícího fyzického objektu automaticky a jednosměrně: změna stavu fyzického objektu vede ke změně stavu digitálního objektu, nikoli naopak.
ENA digital representation with an automated one-way data flow from an existing physical object to the digital object: a change in state of the physical object leads to a change of state in the digital object, but not vice versa.
Zdroj(upraveno podle Kritzinger et al., 2018)
PoznámkaSlouží k monitorování aktuálního stavu v reálném nebo téměř reálném čase. Zahrnuje dopravní model s průběžnou kalibrací a odhad dopravního stavu (Obrázek 3). Je technickým podkladem pro společný operační obraz.
Digitální reprezentace dopravního systému, která rozšiřuje digitální stín o predikční modely a scénáře a jejíž výstupy slouží jako podklad pro lidské rozhodování. Data z reality do ní proudí automaticky; na reálný systém působí jen nepřímo: o zásahu rozhoduje člověk a provádí jej mimo digitální reprezentaci.
ENA digital representation of the transport system that extends the digital shadow with predictive models and scenarios and whose outputs serve as a basis for human decision-making. Data flow from the physical system automatically; it affects the physical system only indirectly: a human decides on an intervention, which is carried out outside the digital representation.
ZdrojDefinice projektu RESISTRANS (rozšíření klasifikace Kritzinger et al., 2018)
PoznámkaKlíčový pojem projektu. Odpovídá krizovému řízení, kde plná automatizace není možná ani žádoucí a pravomoc i odpovědnost zůstávají u člověka (viz Člověk v rozhodovací smyčce). Z hlediska situačního povědomí přidává k vnímání a porozumění aktuálnímu stavu také projekci budoucího vývoje (Endsley, 1995). Anglický výraz „digital image“ se běžně chápe jako rastrový obrázek a ve vojenském prostředí může evokovat snímkový průzkum (imagery). Vhodnější anglický ekvivalent není ustálen, v mezinárodních výstupech proto termín při prvním použití vysvětlujeme (viz anglická poznámka).
Note (EN)In RESISTRANS, “digital image” is a project term for a predictive, decision-support representation of the transport system that sits between a digital shadow and a digital twin. It does not refer to a raster image or to (military) imagery. On first use in English texts we recommend the form “digital image (decision-support representation)”.
Digitální reprezentace cílové entity s datovými vazbami, které umožňují sbližování fyzického a digitálního stavu při vhodné míře synchronizace.
ENDigital representation of a target entity with data connections that enable convergence between the physical and digital states at an appropriate rate of synchronization.
Zdroj(ISO/IEC 30173:2023)
PoznámkaVymezení projektu RESISTRANS: digitálním dvojčetem rozumíme digitální obraz, jehož datové toky jsou integrovány oběma směry (Kritzinger et al., 2018). Je přímo napojen na řídicí systémy (např. světelnou signalizaci, proměnné dopravní značení, řízení veřejné dopravy), schválený zásah se provádí jeho prostřednictvím a účinek se hned promítá zpět do modelu. Každý zásah však schvaluje člověk (viz Člověk v rozhodovací smyčce); ISO/IEC 30173 ani Kritzinger et al. tento požadavek nestanoví, jde o zúžení pro dopravu. Lokální automatické regulace (např. dynamické řízení jedné křižovatky) nejsou samy o sobě digitálním dvojčetem. Řada řešení označovaných jako „digitální dvojče dopravy“ podle této klasifikace odpovídá digitálnímu stínu nebo obrazu. Dopravní pojetí digitálního dvojčete popisují např. Kušić et al. (2023).
Vnímání prvků prostředí v daném časovém a prostorovém rámci, porozumění jejich významu a projekce jejich stavu do blízké budoucnosti.
ENThe perception of the elements in the environment within a volume of time and space, the comprehension of their meaning, and the projection of their status in the near future.
Zdroj(Endsley, 1995)
PoznámkaTři úrovně (vnímání, porozumění, projekce) odpovídají úrovním digitální reprezentace: digitální stín podporuje vnímání a porozumění aktuálnímu stavu, digitální obraz přidává projekci.
Jednotné zobrazení relevantních informací sdílené více velitelstvími, které usnadňuje společné plánování a pomáhá všem stupňům velení dosáhnout situačního povědomí.
ENA single identical display of relevant information shared by more than one command that facilitates collaborative planning and assists all echelons to achieve situational awareness.
Zdroj(DoD, 2021)
PoznámkaV civilním krizovém řízení a řízení dopravy odpovídá sdílenému obrazu situace na dispečinku nebo v krizovém štábu. Digitální stín a digitální obraz dopravního systému tvoří jeho dopravní vrstvu, sdílenou mezi správci infrastruktury a armádou, např. při přesunech podle kap. 3.
Princip návrhu systému, při kterém automatizovaný systém navrhuje řešení, ale jeho provedení vyžaduje rozhodnutí nebo schválení člověka, který za zásah odpovídá.
ENA system design principle in which an automated system proposes solutions, but their execution requires a decision or approval by a human who is accountable for the intervention.
Zdroj(upraveno podle Mosqueira-Rey et al., 2023; Evropský parlament a Rada, 2024, čl. 14)
PoznámkaBěžně se rozlišují tři úrovně: člověk ve smyčce (in-the-loop, zásah vyžaduje souhlas člověka), člověk nad smyčkou (on-the-loop, systém jedná sám a člověk dohlíží a může zasáhnout) a člověk mimo smyčku (out-of-the-loop). V projektu RESISTRANS platí princip člověka ve smyčce pro digitální obraz i digitální dvojče: řídicí zásahy do dopravního systému vždy schvaluje odpovědná osoba.
4.3Reference
Castiglione, J., Bradley, M., Gliebe, J. (2015). Activity-Based Travel Demand Models: A Primer. SHRP 2 Report S2-C46-RR-1. Transportation Research Board, Washington, DC. https://doi.org/10.17226/22357
DoD. (2021). DOD Dictionary of Military and Associated Terms (stav k listopadu 2021). Office of the Chairman of the Joint Chiefs of Staff, Washington, DC. https://irp.fas.org/doddir/dod/dictionary.pdf
Evropský parlament a Rada. (2024). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci). https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj?locale=cs
FHWA. (2004). Dowling, R., Skabardonis, A., Alexiadis, V. Traffic Analysis Toolbox Volume III: Guidelines for Applying Traffic Microsimulation Modeling Software. FHWA-HRT-04-040. Federal Highway Administration, Washington, DC. https://ops.fhwa.dot.gov/trafficanalysistools/tat_vol3/
FHWA. (2013). Traffic Analysis Toolbox Volume XIV: Guidebook on the Utilization of Dynamic Traffic Assignment in Modeling. FHWA-HOP-13-015. Federal Highway Administration, Washington, DC. https://ops.fhwa.dot.gov/publications/fhwahop13015/
FHWA. (2019). Wunderlich, K., Vasudevan, M., Wang, P. Traffic Analysis Toolbox Volume III: Guidelines for Applying Traffic Microsimulation Modeling Software, 2019 Update to the 2004 Version. FHWA-HOP-18-036. Federal Highway Administration, Washington, DC. https://ops.fhwa.dot.gov/publications/fhwahop18036/
Hoogendoorn, S. P., Bovy, P. H. L. (2001). State-of-the-art of vehicular traffic flow modelling. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part I: Journal of Systems and Control Engineering, 215(4), 283–303. https://doi.org/10.1177/095965180121500402
Horni, A., Nagel, K., Axhausen, K. W. (Eds.). (2016). The Multi-Agent Transport Simulation MATSim. Ubiquity Press, London. https://doi.org/10.5334/baw
IPCC. (2022). Annex II: Glossary [Möller, V., van Diemen, R., Matthews, J. B. R., Méndez, C., Semenov, S., Fuglestvedt, J. S., Reisinger, A. (Eds.)]. In: Climate Change 2022: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Sixth Assessment Report of the IPCC. Cambridge University Press, 2897–2930. https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg2/chapter/annex-ii/
ISO/IEC 30173:2023. Digital twin — Concepts and terminology. International Organization for Standardization, Geneva. https://www.iso.org/standard/81442.html
Kritzinger, W., Karner, M., Traar, G., Henjes, J., Sihn, W. (2018). Digital Twin in manufacturing: A categorical literature review and classification. IFAC-PapersOnLine, 51(11), 1016–1022. https://doi.org/10.1016/j.ifacol.2018.08.474
Kušić, K., Schumann, R., Ivanjko, E. (2023). A digital twin in transportation: Real-time synergy of traffic data streams and simulation for virtualizing motorway dynamics. Advanced Engineering Informatics, 55, 101858. https://doi.org/10.1016/j.aei.2022.101858
Mosqueira-Rey, E., Hernández-Pereira, E., Alonso-Ríos, D., Bobes-Bascarán, J., Fernández-Leal, Á. (2023). Human-in-the-loop machine learning: A state of the art. Artificial Intelligence Review, 56, 3005–3054. https://doi.org/10.1007/s10462-022-10246-w
Ondráčková, J., Hofhansl, P., Melzer, Z., Dufek, J., Volek, J., Valta, J., Čampula, R., Tögel, M. (2017). Metodika pro tvorbu a hodnocení makroskopických dopravních modelů. Certifikovaná metodika MD ČR. Centrum dopravního výzkumu, Brno. ISBN 978-80-88074-52-6. https://md.gov.cz/…/Metodika-pro-tvorbu-a-hodnoceni-makroskopickych-do
Ortúzar, J. de D., Willumsen, L. G. (2011). Modelling Transport. 4th ed. John Wiley & Sons, Chichester. ISBN 978-0-470-76039-0.
Peeta, S., Ziliaskopoulos, A. K. (2001). Foundations of dynamic traffic assignment: The past, the present and the future. Networks and Spatial Economics, 1(3–4), 233–265. https://doi.org/10.1023/A:1012827724856
Přibyl, O. (2026). Digital Twins and Autonomous Mobility for Resilient Transport: The RESISTRANS Approach. International Workshop on Disaster Management (PIARC TC 1.5), Silniční konference 2026, sekce 4, Praha, 20. 10. 2026. https://www.silnicnikonference.eu/o-konferenci/program-konference/
Seo, T., Bayen, A. M., Kusakabe, T., Asakura, Y. (2017). Traffic state estimation on highway: A comprehensive survey. Annual Reviews in Control, 43, 128–151. https://doi.org/10.1016/j.arcontrol.2017.03.005
Solomatine, D. P., See, L. M., Abrahart, R. J. (2009). Data-driven modelling: Concepts, approaches and experiences. In: Abrahart, R. J., See, L. M., Solomatine, D. P. (Eds.), Practical Hydroinformatics. Springer, Berlin, 17–30. https://doi.org/10.1007/978-3-540-79881-1_2
Sprague, R. H., Carlson, E. D. (1982). Building Effective Decision Support Systems. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, NJ.
Vlahogianni, E. I., Karlaftis, M. G., Golias, J. C. (2014). Short-term traffic forecasting: Where we are and where we’re going. Transportation Research Part C, 43, 3–19. https://doi.org/10.1016/j.trc.2014.01.005
5Prostorová data a GIS
Většina dat, se kterými projekt pracuje, má vztah k poloze: dopravní síť a její objekty, místa incidentů, hrozby, osy přesunu i prostory pro odpočinek kolon. Prostorová data jsou proto společným podkladem pro dopravní modely (kap. 4) i pro plánování vojenských přesunů (kap. 3).
Kapitola přebírá definice z české legislativy a z norem řady ISO 19100 v podobě, kterou používá Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí (Terminologická komise ČÚZK).
Data, včetně jejich identifikovatelných skupin, v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky a v případě dohody s jiným členským státem Evropské unie i v rámci jeho území.
ENAny data with a direct or indirect reference to a specific location or geographical area.
Zdroj(Zákon 123, 1998, § 2 písm. h); Evropský parlament a Rada, 2007, čl. 3)
PoznámkaV odborné praxi se používají také synonyma geodata a geografická data (Terminologická komise ČÚZK, n.d.). V projektu jde zejména o data o dopravní síti a jejích objektech (mosty, tunely, křižovatky), o událostech a hrozbách s vazbou na místo a o osách přesunu.
Informační systém zabývající se informacemi, které se týkají jevů přidružených k místu vztaženému k Zemi.
ENAn information system dealing with information concerning phenomena associated with location relative to the Earth.
Zdroj(ČSN P ISO/TS 19104, 2010; Terminologická komise ČÚZK, n.d.)
PoznámkaV širším smyslu jde o funkční celek technických a programových prostředků, dat, postupů a uživatelů pro sběr, správu, analýzu a prezentaci prostorových dat (Terminologická komise ČÚZK, n.d.). V projektu slouží GIS k přípravě vstupů pro dopravní modely a ke zobrazení jejich výstupů, např. ve společném operačním obrazu (kap. 4.2).
Model definující pojmy univerza diskurzu (oblasti zájmu).
ENA model that defines concepts of a universe of discourse.
Zdroj(ČSN P ISO/TS 19104, 2010; Terminologická komise ČÚZK, n.d.)
PoznámkaVýraz „geoinformační model“ není v normách ustálen; v projektu jím rozumíme konceptuální model prostorových dat. Popisuje, které objekty dopravního systému sledujeme (úseky, uzly, mosty, objízdné trasy, prostory pro odpočinek kolon), jaké mají vlastnosti a vztahy. Jeho formální specifikací pro konkrétní aplikaci je aplikační schéma podle ISO 19109.
Určení polohy vzhledem k lineárnímu prvku jako vzdálenosti měřené podél tohoto prvku (případně s odsazením od něj).
ENSpecification of a location relative to a linear element as a measurement along (and optionally offset from) that element.
Zdroj(ISO 19148:2021, čl. 3.10)
PoznámkaOdpovídá staničení na pozemních komunikacích a železnici. Umožňuje propojit data různých správců (např. ŘSD, Správa železnic) a události s polohou na síti dopravního modelu. Český text je překladem projektu.
Databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury.
ENA database containing data on transport and technical infrastructure and on selected natural, built and technical objects and facilities that represent and describe their actual state, together with data on planned changes to transport and technical infrastructure.
Zdroj(Zákon 200, 1994, § 2 písm. m))
PoznámkaDigitální technickou mapu vedou kraje (§ 4b zákona). Pro projekt je zdrojem aktuálních údajů o dopravní infrastruktuře. Anglický text je překladem projektu.
Proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu.
ENUse of a shared digital representation of a built asset to facilitate design, construction and operation processes to form a reliable basis for decisions.
Zdroj(MPO, 2017; ISO 19650-1:2018, čl. 3.3.14)
PoznámkaNa Obrázku 3 (kap. 4.1) představuje BIM popis infrastruktury v dopravním modelu, např. parametry mostů a tunelů rozhodující pro průjezdnost vojenské techniky.
5.2Reference
ČSN P ISO/TS 19104. (2010). Geografická informace – Terminologie. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha.
Evropský parlament a Rada. (2007). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2007/2/oj?locale=cs
ISO 19148:2021. Geographic information — Linear referencing. International Organization for Standardization, Geneva.
ISO 19650-1:2018. Organization and digitization of information about buildings and civil engineering works, including building information modelling (BIM) — Information management using building information modelling — Part 1: Concepts and principles. International Organization for Standardization, Geneva.